Energetická politka

Energetická politika

Nové návrhy k řešení energetických problémů společnosti činí Občanskou stranu mnohem „zelenější" než všechny ostatní strany dohromady!

Jediným zdrojem energie na Zemi je Slunce. S výjimkou jaderné energie, všechny ostatní pocházejí přímo či nepřímo ze slunečního záření. Energie slunečního záření dopadajícího na Zemi je zhruba 15 000krát větší, než lidstvo spotřebuje.

Moudrá, dlouhodobá, energetická politika musí být orientována na sluneční energii. Využití může být pasivní adsorpce záření a jeho přímá přeměna na teplo k vyhřívání budov, vody atd. To již probíhá a musí být podpořeno. Přímé, aktivní využití sluneční energie je však o moc důležitější.

Elektrická energie - přehled

Sluneční.

Přeměna slunečního světla na elektrickou energii je nesporně nevyčerpatelný zdroj budoucí, čisté a ekologické energie pro lidstvo. Jejím zvládnutím se vyřeší energetické problémy lidstva na staletí. Vývoj v tomto směru dodnes je však nutno kvalifikovat jako neúspěšný, poněvadž mimo drahých křemíkových článků se žádná jiná alternativa dosud neprosadila. Je potřeba vytvořit nové koncepty, které budou mít větší šanci na úspěch. Takovou možností je například výroba solárních článků chemickou syntézou. Ta umožňuje vytváření přesně propojených struktur při velmi nízkých nákladech. Měl by to být cíl intenzivního výzkumu. Je to zcela reálný cíl, neboť příroda již odedávna využívá k vázání sluneční energie právě struktury vytvořené biochemickou syntézou. Fotosyntéza probíhá ve vodném a solném prostředí. Tyto podmínky jsou mnohem horší, než je suché prostředí slunečního článku. Účinné a levné články jsou možné a budou nakonec vyrobeny.

Jaderná.

I když jadernou elektřinu nemilujeme, nutně ji budeme potřebovat pro období, než bude dostupná elektřina ze solárních článků. Jaderná energie je v podstatě čistá a činí nás méně závislými na cizích dodavatelích a světových událostech. Proto její proporce musí dosáhnout rozumného poměru k ostatním zdrojům. Geologický průzkum ukazuje, že na Zemi jsou místa, která jsou již po tři miliardy let velmi stabilní (např. severovýchod Kanady, Grónsko, Austrálie a jinde). Uložení radioaktivního odpadu v takových místech je zřejmě pro lidstvo dlouhodobě bezpečné.

Palivové články.

Již třicet let proklamované „úspěchy" vývoje palivových článků mají zanedbatelný dopad v praxi. Je to způsobeno špatnými koncepty ve vývoji. Šíří se nepravdivé informace (grantové lži). Klasickým příkladem je fáma o využití vodíku v energetice a zejména v dopravě. Celá vodíková energetická politika je neuskutečnitelná. Platina, která se na elektrodách palivových článků používá, způsobuje zároveň jejich vlastní destrukci. Z uhlíku elektrody vytváří kysličník uhličitý a tím je vnitřně spaluje. Na selektivní katalysátory si budeme muset dlouho počkat. Prakticky se o ně nikdo nezajímá.
Navíc proti zavedeným motorovým palivům má vodík jen desetinový energetický obsah a je jako plyn v dopravě nejen zcela nevhodný, ale i krajně nebezpečný.
Při jeho výrobě jsou velké ztráty a jeho cena bude vždy vysoká. Mnoho energie se ztratí i jeho stlačováním. Podle stavu a energetického obsahu jsou dnešní paliva optimální a nelze očekávat jejich nahrazení jinou látkou. Navíc při oxidaci jakýchkoliv jiných látek, než těch, které obsahují vodík a uhlík (dnešní uhlovodíky), vznikají škodlivé zplodiny. Úspěšné palivové články na uhlovodíky zatím neexistují a vzhledem k velkému počtu současně probíhajících elektrochemických reakcí bude jejich realizace těžká.

Baterie.

Ze znalosti energetického obsahu chemických látek nelze očekávat, že se podaří vyrobit baterie o větší kapacitě než dosud a vždy budou mít jen zlomkovou kapacitu benzinu nebo dieselu. Laicky vyjádřeno - v olověném akumulátoru, který stále ještě nemohl být nahrazen, se přenášejí dva elektrony, v oktanu při spalování se jich přenáší na kyslík padesát a to má oktan přitom jen asi třetinovou váhu síranu olovnatého.
Dnešní paliva však uvolňují do ovzduší množství zplodin, které jsou škodlivé (kysličníky dusíku, dehtové aromáty a jiné látky vytvářející smog). Velmi politickým tématem je vznik kysličníku uhličitého. (Málokdo si však uvědomuje, že uhlík obsažený v tekutých (benzin, nafta apod.) nebo i v tuhých palivech (uhlí, dřevo) pochází výlučně z atmosférického kysličníku uhličitého, neboť rostliny nepřijímají uhlík jiným způsobem. Všeobecně není známo, že při poklesu koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře se nutně sníží růst rostlin a tedy i úrodnost kultur! Toto může přímo ohrozit výživu lidstva.)

Nové směry : Stačený vzduch v dopravě.

Při dostatku elektrické energie, ji bude možné využít v dopravě zcela novým způsobem.
Vývoj ultra pevných uhlíkových vláken a plastických kompozitů dnes umožňuje vyrobení lehkých nádob na plyny odolávajících obrovským tlakům. To otvírá cestu k novému využití stlačeného vzduchu v dopravě. Stlačený vzduch má energii, která se dá v motorech využít. Již dnes existují prototypy aut se vzduchovým pohonem.
Náklady se pohybují okolo 1€/100 km! Výfukový plyn je čistý vzduch. Doplnit nádrže by bylo možné u tlakových stanic podobně jako je tomu u čerpání benzinu, nebo využít vlastní kompresor. Vzduch a elektrická síť jsou všude. Stlačování vzduchu pro dopravu lze výhodně využít právě v kombinaci s jadernou i solární energetikou. Expanzí vzduchu dochází k jeho ochlazení a klimatizace je tedy zdarma. Jeden kg kapalného vzduchu je levnější než benzin!
Není to sen! Ve Francii jde do výroby vozítko na stlačený vzduch. Brněnský vynálezce
Ing. Perna vyvinul nový a velmi účinný typ šroubového motoru a kompresoru, který je mimořádně vhodný pro stlačený vzduch ale může nahradit i dnešní neúčinné motory.

Solární energetický koncept má mnoho výhod. Jednak je ekologicky optimální a ke sběru energie vystačí již dnes existující povrchy střech a jižních fasád budov. Sluneční energie dává až 1000 W maximálního výkonu na čtvereční metr. Umístěním na budovách se ušetří úrodná půda a značné konstrukční náklady. Poněvadž se jedná o energii rozptýlenou (vzniká tam, kde se spotřebuje), nedojde ke koncentraci energie v rukou velkých vlastníků a to pozitivně ovlivní výrobní a distribuční ceny pro občany. Odpadají též přenosové ztráty. Pro kompresory lze využít noční proud a umožní se též snadná akumulace přebytečné klasické i sluneční elektřiny. Teplo uvolněné kompresí vzduchu lze výhodně využít k ohřevu vody, nebo místností.

Takto vznikne nový, zcela uzavřený, velmi čistý, moderní, globální systém pro výrobu a využití energie, který dnes nemá obdobu. Závislost na dovozu energií zmizí a životní prostředí bude maximálně ochráněno. Tento koncept řeší také problém kysličníku uhličitého, ať již se jedná o problém opravdový či ne.

Občanská strana toleruje přechodné využití jaderné energie a intenzivně propaguje výrobu levných a účinných slunečních článků zejména pomocí chemické syntézy. Tento nový směr má velký, avšak dodnes zcela nedoceněný potenciál. Využití stlačeného vzduchu v dopravě nabízí nová řešení existujících problémů.